Kdo zastaví nezákonný postup katastrálních úřadů?

Tak dlouho už katastry nemovitostí zneužívají tzv. „ zápis duplicitního vlastnictví“, že už si za 15 let nikdo ani nevšiml, že vyhláška uplatňovaná od roku 1996 Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním je v podstatě nezákonná.  Přitom již v roce 1998 upozorňoval Ivan Pešl v „Právních rozhledech“ č. 3: mj. že:" interní předpisy úřadů nemohou zasahovat do zákonů, a že je neúnosné, aby samy katastrální úřady zpochybňovaly jeho obsah namísto zodpovědného posuzování a dodržování povinností uložených právními předpisy“. JUDr. Pešl upozorňoval marně a pracovníci ČÚZK, nikým v podstatě nekontrolovaní, institut „zápis duplicitního vlastnictví“ dodnes hojně zapisují.  TV NOVA pak ve své poslední  reportáži k tomuto tématu uvedla, že probíhá více jak deset tisíc těchto nezákonných správních řízení.

Pro postižené, řádně evidované a registrované vlastníky, se uplatnění zápisu duplicitního (a někdy i triplicitního) vlastnictví zapsaného svévolně úředníky ČÚZK stává malou pohromou. Samotné správní řízení na ČÚZK resp. příslušném katastru se nezřídka protáhne na několik let. Po dobu, dokud není rozhodnuto, se nemovitost prakticky nedá prodat, nelze na ni získat hypotéku či jiný úvěr, a s ohledem na nevyjasněné vlastnictví pak stavební úřad nemůže vydat žádné stavební povolení.  A i takové zateplení vnějšího pláště budovy vyžaduje stavební povolení.

Postupem ČÚZK prokazatelně dojde k ochromení pokojného užívání dotčeného majetku. Po pravomocném rozhodnutí o zapsání duplicitního vlastnictví pak přijde nutnost obrátit se na soud.  Postižené vlastníky čeká mnohaleté, vyčerpávající a nákladné soudní řízení.  Řada měst a obcí má ve svých auditech desítky takových mnohaletých sporů a Praha uvádí číslo dokonce přes tisíc sporů.  A nové kauzy díky nezákonné vyhlášce ČÚZK resp. jejího ustanovení v příslušném paragrafu stále přibývají.

Samozřejmě, že institut „ zápis duplicitního vlastnictví“, tak hojně uplatňovaný katastrálními úřady, zákon vůbec nezná. Navíc „zápis duplicitního vlastnictví“ je v rozporu nejen s českým právem, ale je i v rozporu s právem evropským, konstituovaným v Evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Pokud by se tedy prokázalo, že došlo ve vyhlášce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) k právnímu pochybení, znamenalo by to pro Českou republiku nemalý problém. Samotné zastavení probíhajících správních řízení a stornování již provedených nezákonných zápisů by bylo snadné.  Ale je nutné vzít v úvahu, že desítky tisíc občanů, obce, města a kraje, které byly chybným postupem ČÚZK v minulosti poškozeny a utrpěly škodu, by mohly podat žalobu a v ní se domáhat se dle platného zákona O odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nemalých náhrad za právní zastoupení a jiné výdaje, které musely vynaložit při domáhání se svých práv.  Zákon navíc připouští, že občan se může domáhat i „přiměřeného zadostiučinění“ za vzniklou nemajetkovou újmu.  To v praxi znamená nejen případnou omluvu státu, ale i možné peněžní odškodnění, které by záleželo na úvaze soudu.

Zdá se, že Český úřad zeměměřický a katastrální překročil svou diskreční pravomoc a vydáním vyhlášky bez zákonné opory jednal jako tvůrce zákonů, nikoliv jako úřad, který má zákony pouze aplikovat.  Právní kvalifikace při nedodržení podmínky zákonnosti a svévolné, úřadem vynucené omezení dispozice s majetkem pak hovoří o skrytém nebo nepřímém vyvlastňování státem. Dokládají to rozsudky Mezinárodního soudního dvora a shodně  i rozsudky Tribunálu Evropského soudního dvora.

Z nich můžeme vyjmout, že „nepřímé vyvlastnění se pokládá opatření státu, které sice nezabírá majetek přímo, ale účinně neutralizuje jeho využívání dosavadním vlastníkem.“ Nebo „Takové vyvlastnění neobsahuje jen otevřené, úmyslné a přiznané zabrání majetku, ale i úkony zdánlivě nahodilé, které mají za cíl zbavit konkrétního vlastníka ať již významné části nebo celého majetku a zabránit mu užívat pokojně svůj majetek a získávat z něho rozumný ekonomický prospěch.“

Ustanovení Ústavy a ustanovení v Listině základních práv a svobod ukládá, že státem zřízený Český úřad zeměměřický a katastrální (shodně i jakýkoliv jiný státní úřad) může vydat svou vyhlášku pouze a jen tehdy, je-li k ní zákonem zmocněn. Dále jen v souladu s takovým zákonem a v jeho mezích, a nikoliv dle pravidla, co není zakázáno, to je dovoleno. Vyhláška proto nemůže založit právo úřadu, které není zákonem ustanoveno. Vyhláška pak už vůbec nesmí obsahovat možnosti použití takového správního uvážení, které by bylo v rozporu s platným zákonem, v rozporu s ústavním pořádkem a v rozporu s platným evropským právem.

Ani jeden ze zákonů tj. O katastru nemovitostí České republiky a O zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem žádný „ zápis duplicitního vlastnictví“, prokazatelně nepřipouští. Jenomže svévolná vyhláška se jednotlivými katastrálními úředníky ČÚZK ve správním řízení uplatňuje, a to především v neprospěch vlastníků, řádně evidovaných a registrovaných na jednotlivých katastrálních úřadech. Společenské dopady používání institutu „zápisu duplicitního vlastnictví“ uplatňované ČÚZK jsou závažné. Sama Vláda ČR konstatuje, že vedou ke ztrátě právních jistot, a k dílčímu selhání celého systému.  V návrhu nového Občanského zákoníku předkládaného ministrem JUDr. Jiřím Pospíšilem se v důvodové zprávě k návrhu mj. uvádí:

„Je nedostatečná ochrana osob jednajících v dobré víře (v důvěře) ve stav zápisů v katastru nemovitostí. V důsledku toho katastr nemovitostí neplní jednu ze svých hlavních úloh, totiž roli seznamu, o němž se předpokládá, že je bezvadný a úplný a na jehož správnost a úplnost se mohou subjekty ve svém právním styku spoléhat."

Kontrola původní i znovu vydané vyhlášky č. 26/2007Sb. z dílny ČÚZK zjevně nikdy neproběhla. Legislativní garant za Český úřad zeměměřický a katastrální, kterým je ve vládě ČR ministr zemědělství, se vyhláškou nezabývá a žádná opatření nechystá. A tak další pokus o nápravu činí občané, kteří se obracejí na ombudsmana JUDr. Varvařovského. Ten sice nemá pravomoc vyhlášku ČÚZK zrušit, ale upozornit zákonodárce na neblahý stav by mohl.  Stačí 10 poslanců na to, aby se případem zabýval Ústavní soud. Ten sporné ustanovení vyhlášky pro rozpor se zákonem a ústavou zrušit může.  Právní podrobnosti je proto možné nalézt na mých stránkách www.rudolfmladek.cz. a poznámky, odkazy či návrhy mi lze "tweetnout"  i na http://twitter.com/rudolfmladek.